EMOČNÍ INTELIGENCE

Pojem emoční inteligence uvedli poprvé v roce 1990 P. Salovey a J. D. Mayer, a později ji zpopularizoval Daniel Goleman ve své stejnojmenné knize, vydané v roce 1995. Lze ji obecně chápat jako schopnost zvládání emocí a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců.

Když se poprvé objevil termín emoční inteligence, přišlo se současně na zajímavou věc – průměrně inteligentní lidé mají vyšší emoční inteligenci (EQ) než lidé nadprůměrně inteligentní (ti s vysokým IQ). Tato anomálie zcela zpochybnila dosavadní předpoklad, že vysoké IQ je jediným zdrojem úspěchu.

Goleman dokonce tvrdí, že úspěšnost manažera je dána především vysokým EQ - vzdělání a „tvrdé dovednosti“ vidí jen jako jakousi „vstupenku do světa byznysu“. Emoční inteligence se těžko definuje – jde totiž o všechno to, co ovlivňuje, jak zvládáme své chování, a co formuje naše osobní rozhodnutí, ale dá se měřit pomocí uznávaných a ověřených testů.